Buddy systém z pohledu HR
Markéta, naše HR, stojí za spoustu interních vylepšení. Jedním z nich je i Buddy systém. Jak ho po roce spuštění ona sama hodnotí?
Markéto, kdo tento koncept vymyslel, jak vlastně vznikl?
Na začátku vznikl tak nějak samovolně, ruku v ruce s interní líhní. Když nás bylo ve firmě pár, všichni se obraceli na několik vyvolených guru, kteří měli na všechno odpověď. Jenže … Za poslední 2 roky jsme extrémně rychle narostli a s přibývajícím počtem delfínů rostl i zástup juniorů, čekajících ve frontě se zvídavými dotazy. Na to už byl potřeba systém a tehdy se zrodil tento nápad. Zároveň je potřeba zmínit, že se jedná o skvělý projekt, který jsem si vždy přála ve firmě zavést. A u delfínů se to povedlo snadno a rychle.
Jak hodnotíš Buddy systém po prvním roce jeho spuštění?
Z mého pohledu se extrémně zrychlil proces adaptace nováčků, to vnímám jako největší plus. Chválí si ho jak junioři, tak samotní Buddy, a věřím, že nejen kvůli odměnám, které za své průvodcovství získají. Je vidět, že je to prostě baví a užívají si to. Jistým způsobem je to i pro ně škola soft skills, minimálně ve formě zkušenosti s vedením dalšího člověka. Učí se také lépe plánovat čas, vysvětlovat, zlepšují se v komunikaci a interakci s ostatními. Navíc si sami připomenou své začátky u delfínů.
Vidíš v systému i nějaká negativa?
Negativum mohu zmínit jen na čistě teoretické úrovni. Mohlo by se stát, že junior odejde ve zkušební době nebo krátce po ní, v tu chvíli je to pro Buddyho tak trochu promarněný čas. Prakticky se nám ale takový případ nestal, a to je vlastně také zásluhou Buddy systému. Ještě jedno úskalí spatřuji a to, že bych vybrala Buddyho, který je velice vytížen a průvodcovství by mu bralo mnoho času, který potřebuje věnovat něčemu jinému. Prakticky se ani toto nestane, protože nominace neřešíme jednostranně, ale jedná se o vzájemnou diskuzi a vždy je zde možnost přijmout či odmítnout býti Buddym.
Zmínila jsi tzv. “Líheň”, co si mám pod tím představit?
Neustálé vzdělávání je u delfínů hlavním atributem úspěchu, jsme konzultační společnost, to, co prodáváme je talent lidí. Proces nalodění nováčků na společnou plavbu jde přesně tímto směrem. Je sestaven tak, aby si nováček v rámci zkušební doby prošel vším, co bude pro práci konzultanta potřebovat. Má možnost vyzkoušet a naučit se hned několik reportingových technologií a rozhodnout se pro tu, která mu bude nejbližší. Máme široké portfolio projektů, je si tedy z čeho vybírat. Vedle hard skills projde i mnohými soft skills tréninky, na které jsme se poslední dobou více zaměřili.
Pomáhá samotná Líheň také při začlenění do kolektivu?
Samotná Líheň pro začlenění nestačí, byť se s nováčky scházíme pravidelně na týdenní bází, nejsme schopni podchytit úplně všechno. A právě proto jsme spustili Buddy program. Při párování Buddyho s nováčkem si dáváme opravdu záležet. Chceme, aby si sedli profesně, ale i lidsky. Buddy je přeci jen jakýsi průvodce, spřízněná duše, na kterou se nováček může obrátit se vším a neostýchá se, nebojí se, že je jeho dotaz příliš triviální, nebo že se na stejnou věc ptá už potřetí.
Jaké máte plány do budoucna, co se týče adaptace lidí?
Tento rok máme v plánu zaměřit se ještě více na soft skills. Na podzim loňského roku jsme spustili tzv. Human-skills akademii a jedeme napříč tématy, která jsou aktuální a potřebná pro delfíny (virtuální komunikace, leadership, lektorské dovednosti, work-life-balance, biologie stresu atd.). S tímto chceme pokračovat minimálně po celý tento rok. Hodně z vypsaných seminářů je zaměřeno i na nové delfíny a jejich úspěšnou adaptaci. Navíc je tam vždy přesah do soukromé oblasti, protože toto nikdy nelze zcela oddělit. Samozřejmě i nadále pokračujeme s intenzivní péčí o nováčky ať už pravidelnými obědy, technickými cally na týdenní bázi, interními workshopy a schůzkami s HR.
Plánů je hodně a já si užívám jejich realizaci.
Rozhovor s Markétou Krejčí, HR dolphin
Autor: Zuzana Pragrová