6 tipů pro efektivní data storytelling

Přitom data sama o sobě mají obrovskou hodnotu – jenže bez příběhu zůstávají pro publikum často neuchopitelná. Ne každý dokáže v syrových datech okamžitě rozpoznat jasné vzorce a vyvodit z nich správný úsudek. Lidský mozek je nastaven tak, že informace nejlépe chápe, když jsou podané formou příběhu. A o tom je data storytelling, který přidává vyprávění a kontext za daty a odpovídá na otázku „proč“. Umožňuje tak i člověku bez hluboké datové znalosti rychle pochopit sdělení.

Výhody vyprávění příběhů oproti prostému předkládání dat:

• Větší přesvědčivost: Příběh dokáže publikum emocionálně zaujmout a přesvědčit lépe než holá čísla. Podle psychologa Jerome Brunera si lidé dokážou zapamatovat fakt až 22× pravděpodobněji, pokud je podán formou příběhu, než když je prezentován jako izolovaná informace.
• Rychlejší pochopení: Příběh pomáhá z dat rychleji vyvodit konkrétní závěry a zasadit je do smysluplného rámce. Místo pracného luštění tabulek dostane publikum jasné vysvětlení trendů a jejich příčin.
• Širší srozumitelnost: Data storytelling překlenuje propast mezi daty a publikem – i lidé bez hlubších znalostí analytiky porozumí sdělení, pokud je zabaleno do příběhu s vhodnou vizualizací.
• Větší zapamatovatelnost: Informace předané příběhem si posluchači zapamatují lépe než suchá čísla nebo grafy bez kontextu. Příběh aktivuje naši představivost a emoce, což usnadňuje ukládání poznatků do paměti.

Jak tedy na efektivní data storytelling? Níže najdete 7 tipů, které vám pomohou proměnit data v příběh, jenž vaše publikum zaujme a dovede ho k akci.

1. Začněte s jasným cílem a poznejte své publikum

Každý dobrý datový příběh začíná přípravou: ujasněte si, jaké sdělení chcete předat a komu. Jinak budete prezentovat výsledky kolegům-laikům ve firmě a jinak odborníkům v daném oboru. Od počátku tedy myslete na cílovou skupinu – její úroveň znalostí, očekávání i to, co od ní potřebujete. To vám pomůže vybrat relevantní data, zvolit vhodnou hloubku detailu i formu prezentace.

Ujasněte si pointu příběhu předem – jaká klíčová zpráva má zaznít a jakou akci či rozhodnutí má u publika vyvolat.

2. Najděte v datech příběh, ale nezahlťte detaily

Při analytické práci často odhalíte množství zajímavých poznatků. Avšak to, co jste si objevili při zkoumání dat, nemusíte celé ukazovat publiku. Vyberte pouze důležitá zjištění, která podporují hlavní sdělení příběhu a jsou relevantní pro vaše publikum. Mějte na paměti, že čím složitější prezentace je, tím déle lidem trvá, než ji pochopí – a tím menší je pravděpodobnost, že se vaší myšlenkou vůbec budou chtít zabývat.  

Informace dávkujte postupně a logicky – od nastínění problému přes nejdůležitější fakta až po vyústění. Pokud máte komplexní datový vhled, zvažte jeho rozdělení na menší části nebo postupné odhalování pointy, aby se v něm publikum neztratilo.

3. Využijte sílu narativu (příběhovou strukturu)

Stejně jako dobrá kniha či film má svou zápletku a rozuzlení, i data storytelling těží z promyšlené narativní struktury.

Příběh na základě dat často funguje na podobném principu jako klasický vyprávěcí oblouk: úvod představí kontext a hlavního protagonistu (např. metriky či business problém), následuje zápletka v podobě datových zjištění (trendy, problémy, překvapení) a závěr přinese vyvrcholení – klíčový insight a případně výzvu k akci nebo doporučení do budoucna.

Výzkumy ukazují, že dobře vystavěný příběh dramaticky zvyšuje zapamatovatelnost sdělení – jak jsme zmínili výše, lidé si fakt zabalený do příběhu zapamatují až 22× lépe než izolovanou informaci. Navíc příběhy ovlivňují naše postoje a chování skrze emoce, což z nich činí mocný nástroj k motivaci stakeholderů.

4. Vizualizujte chytře: méně je více

K vizuální podobě datového příběhu přistupujte stejně promyšleně jako k jeho obsahu. Dobrá datová vizualizace může příběh pozvednout a ozřejmit, špatná naopak publikum zmást nebo odradit. Držte se pravidla méně je více a každý graf, tabulku či obrázek navrhujte tak, aby sloužil sdělení a nerušil zbytečnostmi.

Verze „Před“ je naprosto v pořádku. Je popisná, ale nevysvětlující. Verze „Po“ má jasný závěr a graf vede publikum k tomuto hlavnímu bodu.

Vše, co neslouží účelu sdělení, by mělo pryč. Typicky pomůže odstranit z grafů zbytečné mřížky, rámečky či 3D efekty, omezit počet barev a datových řad a přímo označit nejdůležitější hodnoty (namísto komplikovaných legend). Výsledkem bude čistější a srozumitelnější vizuál, kde publikum na první pohled uvidí to podstatné.

Neméně důležité je vybrat správný typ vizualizace pro daná data a příběh. Každý graf má svá silná a slabá místa – například koláčový graf se hodí na podíly, ale neukáže vývoj v čase; spojnicový graf zobrazí trend, ale mnoho kategorií najednou může působit nepřehledně.

Dobré vizuály nejen ilustrují data, ale doslova vyprávějí příběh samy o sobě – měly by mít jasný titulek či popisek, který sděluje pointu, a zvýrazněný prvek, jenž vede oči diváka k hlavní informaci.

5. Dbejte na etiku a budujte důvěryhodnost dat

S velkou mocí dat přichází i velká odpovědnost vypravěče. Data storytelling může snadno sklouznout k manipulaci, pokud si vybíráme nebo zkreslujeme čísla tak, aby podporovala náš příběh za každou cenu. Proto dbejte na etiku práce s daty a transparentnost. Uvědomte si, jak snadno lze pomocí vizualizací ovlivnit vnímání reality. Důsledně se vyhněte trikům jako useknuté osy grafů (osa by měla zpravidla začínat od nuly) či vybírání jen těch dat, která podporují váš závěr a ignorují kontext. Publikum si potřebuje z příběhu odnést důvěru v data – a tu si získáte jen vizuální prezentací, která je čistá, přehledná a poctivá.

6. Přizpůsobte formu příběhu médiu a kontextu

Datový příběh můžete předávat různými způsoby – ústně při prezentaci, písemně v reportu, formou infografiky na sociálních sítích nebo třeba interaktivním dashboardem. Přizpůsobte svůj storytelling zvolenému médiu i situaci. To, co funguje v tištěné výroční zprávě (kde si čtenář může v klidu pročítat grafy), nebude fungovat například na mobilní obrazovce nebo při živém vystoupení.

Dávejte si pozor zejména na přebírání vizuálů napříč různými kanály. Graf navržený pro velkou prezentaci na projekci může na obrazovce notebooku (například v e-mailové zprávě) působit nečitelně – titěrný text, příliš detailů. Pokud publikujete datový příběh na sociálních sítích, volte jednodušší a údernější grafiky než v odborném reportu pro management.

Neméně důležitý je i kontext. Pokud například prezentujete živě před publikem, využijte možnost interakce – zapojte posluchače otázkami nebo je nechte hádat výsledek před zobrazením grafu (to zvyšuje pozornost a zaujetí). Naopak v psaném článku musíte být o to srozumitelnější sami o sobě, protože čtenář se nemůže doptat. Adaptace příběhu na médium je často podceňovaná, ale výrazně ovlivňuje, jak dobře vaše data rezonují.

Závěrem: Data storytelling představuje propojení datové analýzy s uměním komunikace. Pokud se naučíte data nejen analyzovat, ale i poutavě vyprávět jejich příběh, dokážete překlenout onu „poslední míli“ analytiky – tedy převést insight do skutečného dopadu. V dnešní datové době jde o schopnost vysoce ceněnou pro všechny, kdo pracují s daty. Pomůže vám totiž posunout se od pouhého reportování čísel k ovlivňování rozhodnutí a prosazování daty podložených změn.

👉 Chcete si tyto principy osvojit v praxi? Podívejte se na náš interaktivní workshop Data Storytelling

Autor: Zuzana Pragrová

Tento článek nevygenerovala generativní AI, ale napsal jej člověk na základě svých znalostí a zkušeností z praxe.